Bahá’í by měl být poctivý, důvěryhodný a spravedlivý. Neměl by soudit druhé lidi, ani o nich šířit pomluvy. Bahá’í by se měli vždy snažit být milující, laskaví a štědří, přemýšliví a ohleduplní k ostatní, trpěliví, pohostinní a pokorní.
„Dobrá povaha je vskutku nejlepším rouchem, jež dal Bůh člověku. Do něj obléká chrámy Svých milovaných. Do něj obléká chrámy Svých milovaných. Při Mém životě! Světlo dobré povahy předčí sluneční svit a jeho záři. Kdokoli ji získal, je považován za drahokam mezi lidmi. Na ní nutně závisísláva a vznešenost světa. (Bahá’u’lláh, Bahá’u’lláhovy Desky, Deska Tarázát)“Aktuální kalendář na Bahá´í rok 162/3, tj. rok 2006 ke stažení zde.
Bahá’í víra má svůj vlastní kalendář. V kalendáři je 19 měsíců, každý měsíc má 19 dní. To dohromady činí 361 dní, čili existují další čtyři nebo pět vložených dní, které doplňují plný počet dní v roce. Tyto dny, které předchází postnímu měsíci (26.2.-1.3.), Bahá´u´lláh určil jako dny, kdy Bahá´í pořádají různé oslavy pro své rodiny a přátele a dávají si dárky. Postní měsíc pak končí oslavami Bahá´í Nového roku (21.3).
První den v každém Bahá’í měsíci se Bahá’í společně setkávají na Slavnosti 19. dne. Ta má 3 části. V první duchovní části se čtou modlitby a Svaté Písmo. Ve druhé - administrativní části věřící konzultují o záležitostech společenství. Následuje společenská část. Bahá’í by se měli snažit Slavnosti navštěvovat, protože jejich hlavním cílem je prohloubit pouta přátelství a jednoty, která je základem Bahá’í společenství.
Existuje též 11 Svatých dnů, které připomínají různé události Bahá’í historie. U devíti z těchto dnů by Bahá’í neměli chodit do práce nebo do školy, je-li jim dovoleno vzít si volno.
Bahá’í mají úplnou svobodu výběru své budoucí manželky či manžela. Chtějí-li se dva lidé vzít, musí se svatbou souhlasit všichni rodiče obou stran. Rodiče musí poznat budoucího ženicha či nevěstu co nejlépe, aby dokázali říct, zda nastávající pár bude spolu šťastný. Je to způsob, jak zachovat rodinnou jednotu, která je pro Bahá’í velmi důležitá. Svatební obřad je velmi jednoduchý - každý snoubenec pronese svatební slib před dvěmi svědky. Pak je možno obřad doplnit různými modlitbami, hudbou atd. Bahá’í věří, že hlavním účelem manželství je vychovávat děti ve šťastném a bezpečném prostředí. Je-li pár duchovně sjednocen, bude spolu také v příštím světě.
Rozvod je povolen pouze v tom případě, když manželé dospějí do stavu, v němž už dále nemohou společně žít, protože se přestali mít rádi. Stane-li se to, je na rodičích a dalších příbuzných manželů, aby se je pokusili opět přivést k sobě. Pokud si po roce vzájemného odloučení manželé i nadále přejí rozvod, mohou se rozejít.
Když člověk zemře, tak duše, která má nejvyšší důležitost, přechází do dalšího světa. Avšak k tělu se musíme chovat s úctou a existuje zvláštní modlitba k příležitosti Bahá’í pohřbu. Bahá´í z úcty k lidskému tělu jsou pochováváni do země.
Bahá’í věří, že dítě je lidskou bytostí od okamžiku početí, a proto lze potrat ospravedlnit jen zřídka. V Bahá’í víře nejsou křty nebo křtiny dětí. Až do věku 15 let jsou děti automaticky chápány jako součást Bahá’í společenství. Bahá’í děti se musí vzdělávat o všech světových náboženstvích, aby se mohly samy rozhodnout, k jakému náboženství se přidají, když dosáhnou 15 let. Bahá’í se snaží vychovávat své děti tak, aby byly ke všem lidem přátelské bez ohledu na rasu, národnost nebo náboženství, protože Bahá’í věří, že lidstvo by mělo být jako jedna rodina.
Bahá’í nemohou požívat alkohol ani další omamné látky, ani by se neměli oddávat pohlavnímu životu mimo manželství - žádná z těchto věcí nepomáhá rozvoji duše. Bahá’í jsou též silně nabádáni k tomu, aby nekouřili. Neexistují žádné zvláštní zákony týkající se výživy.
Bahá’u’lláh uložil všem fyzicky a mentálně zdravým dospělým věřícím povinnost pracovat. Jedná se o náboženskou povinnost, které není zproštěn ani ten, kdo zdědil velký majetek. Bahá’u’lláh zároveň rovněž zcela nově povýšil práci vykonávanou v duchu služby na úroveň uctívání Boha.
„Každému z vás se přikazuje zabývat se nějakým druhem zaměstnání jako jsou řemesla, obchod a podobně. Milostivě jsme povznesli zabývaní se takovou prací na roveň uctívání Boha, Pravdivého.“ Bahá´u´lláhBahá’í by se neměli by se zapojovat do hazardních her či žebrat.