Bahá’u’lláh (1817-1892)

Zakladatel Bahá’í víry Bahá’u’lláh se narodil roku 1817 v Teheránu, hlavním městě Íránu. Již od dětství projevoval známky vznešenosti a velikosti. Bahá’u’lláh nenavštěvoval žádnou školu, neboť byl obdařen vrozeným věděním od Boha. Když dospěl, odmítl světské postavení, které mu zaručoval Jeho vznešený původ a věnoval se dobročinnosti ve prospěch druhých. Jakmile se dověděl o poselství Bába, bez váhání ho přijal a horlivě se zapojil do jeho šíření. Od tohoto okamžiku se Bahá’u’lláhův život změnil v nepřetržitou řadu pronásledování, věznění a utrpení.

Po prvním krutém vězení v Teheránu byl zbaven majetku a byl poslán do vyhnanství v Bagdádu. Během desetiletého pobytu zde dosáhl takového vlivu a oddané lásky tolika lidí, že mnozí již začínali tušit, že Bahá’u’lláh je tím Přislíbeným Božím Projevem, Jehož příchod tak jasně zvěstoval Báb. V dubnu 1863, kdy přišel příkaz k dalšímu vyhnanství do Konstantinopole (Istanbul), odhalil Bahá’u’lláh otevřeně své postavení Božího Projevu pro tento věk. Později, v Adrianopoli (Edirne), oslovil Svým poselstvím všechny významné vladaře a náboženské vůdce své doby. Posledním vyhnanstvím, kde Jeho utrpení dosáhlo vrcholu, bylo vězeňské město Akká ve Svaté Zemi, které sám nazval "Největším Vězením". Bahá’u’lláh zemřel roku 1892 nedaleko Akká, kde jsou také uloženy Jeho tělesné ostatky. Toto místo je nyní předmětem uctívání pro všechny Bahá’í.

Ačkoliv byl Bahá’u’lláh takto nemilosrdně pronásledován dvěma mocnými panovníky - íránským králem a tureckým sultánem, přesto vždy přeměnil každou krizi ve slavné vítězství. Kamkoli Ho poslali, tam si získal lásku a oddanost lidí a Jeho Věc nebyla nikdy udušena, ale naopak se šířila s ještě větší silou. Jeho nepřátelé se neúnavně snažili zničit Jeho vliv, aniž by si uvědomovali, že Boží vůli se nemůže postavit žádná světská moc. Bahá’u’lláh po čtyřicet let šířil Boží Slovo a rozdával tolik lásky a duchovní energie, že jimi byl uchvácen celý svět. V posledním roce života přijal Bahá’u’lláh významného evropského učence Dr. G.E. Browna. Jeho slova určená Evropanům dostatečně vystihují podstatu Bahá’u’lláhova poselství.

Báb (1819-1850)

Během první poloviny 19.stol. byl celý západní svět velmi rozrušen, neboť podle křesťanských učenců z mnoha církví mělo lidstvo očekávat návrat Ježíše Krista. Symbolické odkazy v Bibli k této události neomylně ukazovaly. Stejné vzrušení však panovalo na východě, v islámském světě, kde muslimští teologové vypozorovali v proroctvích svého náboženství zmínky o konci platnosti zákonů Koránu a začátku nového duchovního věku. Ten bude předznamenán zjevením „Pána Věku“. Šíitská větev islámu zastávala tradici, že dvanáctý a poslední Ímám se vrátí v r. 1260 podle muslimského kalendáře (tisíc let po jeho zmizení), což odpovídá roku 1844 podle kalendáře gregoriánského. Mnoho lidí zasvětilo život jeho hledání. Jeden z nich, islámský učenec jménem Mullá Husejn, byl ve svém hledání mocně přitahován k městu Šíráz v Persii, dnešním Íránu. Zde se 22. května 1844 setkal s mladým mužem, jenž přijal titul Báb (Brána). Mullá Husejn v Něm rozpoznal Toho, po Němž tak usilovně pátral a Jenž nesl všechny znaky obsažené v proroctvích. Báb byl skutečnou bránou k Božímu vědění a k nové éře lidské existence. Učil, že On Sám má pouze připravit lidstvo na příchod nového Božího Projevu. Vyzýval lidi k tomu, aby očistili svá srdce od pozemských marností, aby mohli rozpoznat Toho, Jehož Bůh zanedlouho projeví.

Kromě Mullá Husejna přijalo Bábovu víru nezávisle na sobě dalších 17 lidí, kteří začali šířit novou víru po celé zemi. V krátké době Bábovo poselství přijaly tisíce lidí. Zkorumpovaná vláda společně s duchovenstvem se však nemilosrdně snažili mladou víru zadusit. Mnozí následovníci Bába byli pronásledováni a mnozí zemřeli v krutých masakrech mučednickou smrtí. Za Bábovu věc položilo život nejméně 20 000 následovníků. Sám Báb byl vězněn, mučen a nakonec, 6 let po Svém vyhlášení, byl zastřelen na veřejném náměstí ve městě Tabríz.

Jeho ostatky byly zachráněny a po mnoho let skrývány. Posléze byly tajně převezeny do Svaté Země (Izrael) a nyní spočívají ve svatyni na úbočí hory Karmel ve městě Haifa, kde se nachází duchovní a administrativní centrum Bahá’í víry.(foto Svatyně Bába)

‘Abdu’l-Bahá (1844-1921)

‘Abdu’l-Bahá, nejstarší syn Bahá’u’lláha, se narodil 22.5.1844, tedy ve stejný den, kdy Báb vyhlásil Své poselství prvnímu následovníkovi. Jeho jméno znamená Služebník Slávy a Jeho život byl zcela vyplněn službou všem potřebným lidem. Již jako dítě rozpoznal postavení Bahá’u’lláha a snášel společně s Ním utrpení, které přinášelo vyhnanství z jednoho místa na druhé. Byl Mu nejbližším a nejoddanějším společníkem a služebníkem. Bahá’u’lláh jej ve Své závěti určil za Svého nástupce - za jediného Vykladače Jeho Slov a za Střed Jeho Smlouvy, čímž ochránil Svou víru před rozštěpením. Podle této Smlouvy se po odchodu Bahhá´u´lláha mají všichni Bahá’í mají obrátit k ‘Abdu’l-Baháovi. ‘Abdu’l-Bahá pracoval dnem i nocí, aby se Víra rozšířila na východ i západ; napsal tisíce dopisů a Desek, v nichž objasňoval Bahá’í učení. Jeho výklady jsou nyní nedílnou součástí Písem Bahá’í víry.

Pro Bahá’í je ‘Abdu’l-Bahá dokonalým Příkladem. Byl ztělesněním lásky a dobroty; prokazoval štědrost a přehlížel chyby ostatních; učil spravedlnosti i odpuštění. Ačkoliv byl téměř celý život pronásledován a vězněn, přesto rozdával radost a štěstí a neustále pomáhal všem, kteří to potřebovali.

Když 'Abdu'l-Bahá v r. 1921 zemřel, byly položeny pevné základy jednotného světového Bahá’í společenství. Ve své Poslední vůli jmenoval svého vnuka Shoghi Effendiho , aby pokračoval v šíření víry a vykládání Slov Projevu Božího. (foto AB)

Smlouva

Příčinou naší existence je láska Boha k nám. Lidstvo je neustále zahrnováno touto láskou, která nás ochraňuje a naplňuje nás duchem života. Projevem lásky Boha k nám je také Věčná Smlouva, kterou s námi uzavřel. Slovo "smlouva" znamená dohodu nebo slib mezi dvěma stranami, které se zavazují, že budou konat určitým způsobem. Bůh nás nikdy neopustí a čas od času nám dá najevo Svou Vůli a Záměr prostřednictvím jednoho ze Svých Projevů. Ve Věčné Smlouvě Boha je Jeho část vždy dodržena. Naše, lidská část Smlouvy, nás nabádá k tomu, abychom rozpoznali Projev Boží pro náš věk a následovali Jeho učení. Z minulosti známe několik Projevů Božích, kteří zjevovali Boží Vůli a Záměr lidstvu prostřednictvím Božího Slova: Krišna, Mojžíš, Zoroaster, Budha, Kristus, Mohamed, Báb. Bahá'í věří, že Projevem Božím pro tuto dobu je Bahá'u'lláh.

(Bahá'u'lláh, Bahá'u'lláhovy vybrané spisy IV)

Boží Projev uzavírá Smlouvu se svými následovníky. Součástí Bahá'u'lláhovy Smlouvy je, vedle Jeho rozpoznání, také pevnost v Jeho víře. Bůh zkouší každým dnem pevnost víry Svých milovaných. Velkou zkouškou byl vždy okamžik, kdy Projev Boží odešel z tohoto hmotného světa a zanechal Své následovníky zdánlivě bez vedení. Pro Bahá'í věřící tím okamžikem byl skon Bahá'u'lláha v roce 1892.

Bahá'u'lláh zcela jasně písemně prohlásil, že po Jeho odchodu se všichni Bahá'í mají obrátit k Jeho nejstaršímu synovi 'Abdu'l-Baháovi (1844-1921), který byl jmenován Vykladačem Jeho Slov a Středem Jeho Smlouvy. Tím bylo zabráněno sporům a hádkám o smyslu a významu Božího Slova a nové náboženství tak bylo uchráněno rozštěpení a rozpadu na sekty. Bahá'í na celém světě se obracejí k 'Abdu'l-Baháovi jako Středu Smlouvy a zůstávají tak jednotní ve svém úsilí žít Bahá'í život a budovat novou civilizaci.

Ve své Poslední vůli jmenoval 'Abdu'l-Bahá svého vnuka Shoghi Efendiho tzv. Strážcem Víry a po Jeho smrti se tedy pověřeným vykladačem Učení stal Shoghi Effendi (1897-1957). 36 let pokračoval v práci svého dědečka, objasňoval Slova Projevu Božího a pevně ustanovil Bahá'í víru po celé planetě. Roku 1963, 6 let po smrti Shoghi Efendiho, zvolili Bahá'í věřící Světový dům spravedlnosti, přesně podle plánů Bahá'u'lláha a jasného vysvětlení 'Abdu'l-Baháa a Shoghi Effendiho. Světový dům spravedlnosti je nejvyšší institucí Víry, ke které se nyní obrací všichni Bahá'í věřící. Bahá'u'lláh ve Svém Písmu přislíbil této instituci neomylnost ve všech rozhodnutích. Světový dům spravedlnosti sídlí v Bahá´í světovém centru, které je na hoře Karmel v Izraeli v těsné blízkosti Bábovy Svatyně.