Počátek Historie Bahá'í víry se datuje rokem 1844, kdy mladý muž z perského města Šírázu, který přijal titul Báb, vyhlásil začátek nové Víry. Cílem nové Víry bylo připravit lidstvo příchod dalšího Božího Projevu, jehož zjevení bylo přislíbeno všemi Písmy minulosti. „Báb“ znamená Brána, skrze niž měl přislíbený Projev Boží vstoupit. Za Svoje učení byl Báb nejprve vězněn a posléze v rocer 1850 popraven.
Tisíce Jeho následovníků položilo za novou Víru život. Oním Přislíbeným byl Bahá'u'lláh, zakladatel Bahá'í víry, který ve vyhnanství v iráckém Bagdádu v roce 1863 veřejně prohlásil, že Jeho příchodem byla naplněna proroctví všech předchozích náboženství a že Jeho poslání jako Božího Projevu spočívá v především v ustanovení jednoty všech ras, národů a etnik na zemi. Po Bahá´u´lláhově odchodu v roce 1892, Jeho nejstarší syn, 'Abdu'l-Bahá (1844 - 1921), kterého Bahá´u´lláh jmenoval Svým nástupcem, rozšířil Bahá'í učení do Severní Ameriky a Evropy. 'Abdu'l-Bahá mimo jiné proslul Svou nezištnou dobročinností, kterou prokazoval všem potřebným po celý Svůj život a představuje pro všechny věřící vzor Bahá'í ctností.
V 'Abdu'l-Baháově poslání pak pokračoval Shoghi Effendi, Jeho vnuk a pravnuk Bahá'u'lláha, jehož hlavní mise spočívala ve vybudování jedinečného systému Bahá'í správy, která je založena na pravidelných a demokratických volbách Bahá´í institucí, díky kterým z náboženského života byly odstraněny dvě největší překážky duchovního vývoje jednotlivých věřících i společenství: interpretaci Písma a vůdčí roli jednotlivce. V současné době je Bahá’í víra rozšířena do 232 zemí světa a společenství existují ve více než 13 000 lokalitách. Mezi více než 6 miliónů Bahá´í věřících je zastoupeno téměř 2 100 různých národů a etnických skupin.