Důležitou součástí náboženství jsou zákony a nařízení, která přináší Boží Projev. Bahá’í chápou zákony Bahá’u’lláha jako něco, co jim bylo sesláno jako dar, vedení a co slouží k jejich rozvoji a ochraně před vlastními lidskými slabostmi.
„Ó národy světa! Buďte si jisty, že Má přikázání jsou mezi mými služebníky lampami Mé milující prozřetelnosti a klíči Mé milosti k Mým tvorům.“ (Bahá’u’lláh, Bahá’u’lláhovy vybrané spisy CLV)Hlavním motivem k dodržování přikázání není strach z Božího trestu, ale vztah lásky ke Zdroji zákonů.
„Následujte Má přikázání pro lásku k Mé kráse.“ (Bahá’u’lláh, Bahá’u’lláhovy vybrané spisy CLV)Platnost duchovních zákonů je podobná jako platnost zákonů fyzikálních. Například nebudeme-li přijímat potravu, brzy zeslábneme a zemřeme, a stejně, nebudeme-li naši duši živit duchovní potravou, kterou představuje modlitba a čtení Božího slova, náš duchovní růst se zastaví.
Bahá’u’lláh zjevil obrovské množství Písem, které obsahují mnoho Jeho rad, doporučení a přání určených lidstvu. Mezi nimi zaujímá výjimečné postavení Nejsvětější kniha (Kitáb-i-Aqdas), která je pramenem zákonů a nařízení, na nichž bude stát budoucí Světový řád. Kniha obsahuje zákony a nařízení, které se týkají osobního života jednotlivce jako například modlitba, půst, pouť, dědictví, sňatek, výchova dětí atd. Dále obsahuje taková ustanovení, která se vztahují na společnost a instituce. Mezi ně patří například Slavnost 19.dne, kalendář, Bahá´í domy uctívání, způsob voleb do Bahá´í institucí, princip konzultace a mnoho dalších. Nejvyšší instituce Bahá’í víry, Světový dům spravedlnosti, postupně uvádí zákony v platnost, a také má právo ustanovit nový zákon, nebyla-li nějaká záležitost v Knize zmíněna.
Většina zákonů je osobní povahy - pouze Bůh ví, jestli je někdo dodržuje nebo ne, a nikdo nemá právo se na to ptát. Avšak některé zákony, např. zákony o manželství, se očividně týkají i jiných lidí.
Bahá’u’lláh napsal tři zvláštní modlitby, které známe jako povinné modlitby. Bahá’í věřící by měl každý den pronést jednu z těchto modliteb. Existuje dlouhá povinná modlitba, kterou lze pronášet v jakoukoli denní dobu, střední modlitba, která by se měla pronášet třikrát denně a krátká modlitba, která se má říkat jednou, v polovině dne. Toto je krátká modlitba:
„Dosvědčuji, ó můj Bože, že jsi mě stvořil, abych Tě poznal a uctíval. Doznávám v tomto okamžiku svou bezmocnost a Tvou moc, svou chudobu a Tvé bohatství. Není Boha krom Tebe, Pomocníka v nebezpečí, Skrze Sebe jsoucího.“ (Bahá’u’lláh)Existuje mnoho dalších Bahá’í modliteb, které se Bahá´í užívají při různých příležitostech. Každé ráno a večer by Bahá’í měli číst nějakou pasáž z Bahá’í písma a rozjímat a hluboce o ní přemýšlet, aby se mohli snažit uvést její myšlenky do praxe.
Bahá’í se postí jeden Bahá’í měsíc v roce. To znamená, že každý den nejedí a nepijí od východu do západu slunce. Děti mladší 15 let jsou půstu zproštěni, stejně jako těhotné a kojící ženy, nemocní lidé, lidé, kteří cestují na delší vzdálenost a lidé starší 70 let. Půst je obdobím, kdy se věřící soustřeďují na duchovní věci spíše než na materiální věci. Půst připadá na poslední měsíc v Bahá´í roce, což odpovídá období od 2.do 20.března.
Bahá’í se domnívají, že každý má právo vědět o Bahá’í víře a že je povinností Bahá’í věřících jim o ní povědět. Bahá’í však své učení nevnucují nikomu, kdo o ně nemá zájem. Pokud se člověk co nejvíce snaží žít co nejlépe dle Bahá´u´lláhova učení, dozvědí se tak lidé skrze jeho osobní příklad spoustu věcí o tom, čemu Bahá’í věří. Prozkoumání Bahá´í Víry závisí v konečném důsledku na každém člověku samotném v rámci nezávislého hledání pravdy.